S tímto hrobem jsou spojeny i nejrůznější zázraky. Kdo si např. lehne do hrobu tohoto svatého, tomu se prý hrob dokonale přizpůsobí jeho tělesným tvarům. Také se říká, že tu byly během života světce objeveny kosti jeho zemřelých stoupenců.
V rýhách a výklencích svého jeskynního obydlí si Neófytos ukládal papíry a tužky. Zde napsal i několik knih, včetně práce "Soužení, jež sužují kyperskou zemi", která pojednávala o podmínkách na ostrově Kypr ve 12. století.
Již za svého života měl Neófytos četné následovníky. Tak vzniklo vedle poustevny další klášterní osídlení, které bylo teprve po 300 letech za benátské nadvlády rozšířené ve velký klášter s kostelem. Ještě dnes je klášter, který byl postaven v přední části skalní stěny, v provozu.
Na svahu 613 metrů vysoké hory Chárta stojí na konci zeleného údolí jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších klášterů na ostrově Kypr, Agios Neophytos, který najdete asi 10 km severozápadně od města Paphos.
Je věnován kyperskému světci, který zde v roce 1159 založil poustevnu, která sem brzy přilákala mnoho zbožných mužů. Žili v jeskyních, které byly vymalovány svatými obrázky. Dva z nich představují samotného Neofyta. Původ současných klášterních budov sahá až do 15. století.
V roce 1892 byl klášter Machariás zničen požárem, stejně jako mnoho jiných klášterů na ostrově Kypr. Posvátná ikona tehdy unikla ohni snad jen zase zázrakem. Ještě dnes je tu oblíbené poutní místo, protože ikona údajně urychluje hojení ran a přivolává déšť. Chtějí-li být věřící ušetřeni od nemocí, udělají již zmíněným nožem kříž na postiženém místě. I při křtu dětí se tu používá kříž, na který bylo před tím poklepáno oním posvátným nožem, aby byly děti chráněny před onemocněními.
Machairás (řecky Μαχαιράς) je bezpochyby jeden z velkých klášterů na ostrově Kypr s ukázkami moci a nádhery, která se zde zachovala z časů staré Byzantské říše. Během osmanské nadvlády tady mniši zachovávali při životě prastarou řeckou kulturu a dokonce tu i provozovali školu pro děti řeckých Kypřanů.
Adonisovy lázně se nacházejí 2 km severozápadně od obce Kili, která je vzdálená asi 12 km od letoviska Paphos. K lázním se dá dojet směrem přes obce Kili nebo Tala, ale můžete se vydat i po silnici do vesnice Akoursós. Ovšem pro tuhle cestu se doporučuje použít nějaké terénní auto.
Pozemky v Rusku sice klášter ztratil, ale dnešní obrovské oblasti drahých pozemků kolem města Nikósie představují tu nejhodnotnější část klášterního majetku.
Hned napravo od zmíněné posvátné ikony spatříte bronzovou paži, která vypadá jako odumřelá. Má údajně patřit pohanskému (!) černochovi (!), který se chvástal, že si lampou, která osvětlovala ikonu, zapálí cigaretu. O kousek dál je umístěn bodec z mečouna, dar námořníka, jehož podle další legendy Panna Marie zachránila před utopením.
Kýkko je nejznámější klášter na ostrově Kypr, který se nachází ve výšce 1.140 metrů na svahu stejnojmenného horského hřebenu. Najdete ho necelých 90 km západně od města Nikósie a přibližně 70 km severozápadním směrem od města Limassol.
Nabízí dvě vnitřní nádvoří s arkádami a nádherné mozaiky na zlatém pozadí, kostel, která byla kompletně vymalován kolem roku 1995, a moderní, jako palác vypadající muzeum s poklady nevyčíslitelné hodnoty. Celý areál, který byl po požáru v roce 1813 nově vybudován, je velmi dobře udržovaný.
Vojenská intervence Turecka na Kyperskou republiku byla v roce 1974 naplánována, a to kvůli zabránění připojení Kypru k Řecku. Od té doby je Kypr de facto rozděleným ostrovem.
V jižní, řecké, části ostrova zabezpečuje efektivní suverenitu Organizace spojených národů (OSN) jako zástupce celosvětově uznávané Kyperské republiky. V roce 1983 byla v turecko-kyperské severní části ostrova vyhlášena tzv. "Turecká republika Severní Kypr". Tato část je ale uznána pouze Tureckem, mezinárodně uznávaná není.
Z parkoviště u "Baths of Aphrodite" vede úzká, asfaltová silnice, po níž se za několik minut dostanete až na to legendární místo na ostrově Kypr.
Přísné zákazy, které spatříte už na břehu vody - "Do not enter the pool", tedy "Nevstupujte do bazénu" a "Please do not swim", čili "Prosím, neplavat", vás navracejí až někam do 19. století, kdy tady lidé doslova v řadách skákali do Afroditiných lázní s jediným přáním – omládnout.
