Kýkko je nejznámější klášter na ostrově Kypr, který se nachází ve výšce 1.140 metrů na svahu stejnojmenného horského hřebenu. Najdete ho necelých 90 km západně od města Nikósie a přibližně 70 km severozápadním směrem od města Limassol.

Nabízí dvě vnitřní nádvoří s arkádami a nádherné mozaiky na zlatém pozadí, kostel, která byla kompletně vymalován kolem roku 1995, a moderní, jako palác vypadající muzeum s poklady nevyčíslitelné hodnoty. Celý areál, který byl po požáru v roce 1813 nově vybudován, je velmi dobře udržovaný.

Nejvýznamnějším kultovním objektem v klášteře je ikona Panny Marie, kterou evangelista Lukáš namaloval na dřevěnou desku, kterou dostal od samotného archanděla Gabriela. Byla namalována ve stylu voskové techniky maleb, jež se užívala i při malování portrétů egyptských mumií, takže by mohla být ve skutečnosti i 2000 let stará.

Někdy kolem roku 1140 s ní obdaroval císař Alexios Komnenos poustevníka Isaiase, jako poděkování za uzdravení své dcery nemocné dnou, ikonou Panny Marie. Ikona, která dnes visí na ikonostasu, a je pokryta stříbrem a zlatem, prý způsobila mnoho takových zázraků.

Věk této ikony ovšem není nikterak prokázán a ta je již 200 let skryta za deskou a za červeným kobercem, protože je považována za příliš posvátnou, než aby ji mohlo jen tak spatřit každé lidské oko! Tak by prý mohl každý hříšník (a to jsme v podstatě úplně všichni) při pohledu na ni oslepnout. Pinie kolem kláštera jsou prý ohnuté právě z úcty k této ikoně.

Klášter, který byl postaven kolem této vzácné ikony, vyhořel ve své nesmírně bohaté historii několikrát a jeho dnešní podoba se ustálila po posledním požáru v roce 1913. Nicméně, ikona přežila všechna tato neštěstí.

Již brzy po vzniku kláštera se ukázala její zázračná moc, a to zejména v oblasti ovlivňování deště. Každý rok sem přicházeli ti největší vlastníci pozemků z východního Středomoří, aby se tu modlili za déšť. Každý z nich, který se tady ale i z jiných důvodů zastavil, věnoval klášteru nejrůznější umělecká díla a drahé kovy, vzácné svítilny a lampy.

Ale ke klášteru přicházeli i poutníci ze zemí pravoslavného světa, z Palestiny nebo Sýrie a dnes tady stále kolem posvátné ikony defilují průvody pravoslavných věřících z východních zemí, jako je Srbsko, Bulharsko nebo Rusko.

Ještě během 19. století byly náboženské poplatky pravoslavného obyvatelstva stanoveny ve zvláště vysokých částkách, a tak mnoho zemědělců převedlo na klášter dokonce i své pozemky.