Kostel Agios Lazaros

Kostel Agios Lazaros najdete ve městě Larnaca na ostrově Kypr, na stejnojmenném náměstí v blízkosti přístavu. Patří řecké pravoslavné církvi a je zasvěcen svatému Lazarovi z Betánie, který zde působil 30 let jako biskup. Je to jeden z mála vícekopulových kostelů v byzantském stylu na Kypru.

Kostel by tady asi dnes nestál, kdyby právě zde nebyl nalezen kolem roku 890 sarkofág s nápisem "Lazaros". Ten měl podle místní legendy přinést do města Larnaca (tehdejšího Kitionu) křesťanství.

Byl údajně bratrem Marie a Marty, díky Ježíšovi vstal z mrtvých, byl Židy naložen na člun bez plachet a vesel a nakonec doplul do Kitionu. Po svém vzkříšení se již pak prý nikdy nezasmál, nahlédl totiž ze světa živých do posmrtného života, a dalších 30 let svého života na tomto světě již nikdy nenašel tu správnou radost.

Po konečném odchodu Lazara z tohoto světa byly později jeho pozůstatky nalezeny a dopraveny k byzantskému císaři Leonovi VI. Moudrému do Konstantinopole, kde byli poté roku 1204 ukradeny Křižáky a převezeny do Marseille. Odtud se dostaly do kostela sv. Lazara v Autun v Burgundsku, kde jsou uctívány dnes.

Jeho kosti by už snad nyní mohly odpočívat v pokoji, ovšem v 70. letech minulého století byla objevena jedna zapomenutá krypta pod presbytářem, kde leželo několik sarkofágů. Jeden z nich byl datován do roku 890 a identifikován byl jako hrob světce. Byla tam nalezena i lebka, údajně právě Lazara.

Lebka je dnes uctívanou relikvií a je umístěna pod vyřezávaným, pozlaceným baldachýnem a vystavena očím věřících. Zda se jedná opravdu o lebku člověka Homo Sanctus nebo Homo Sapiens, je jen otázkou víry.

Kypřané jsou si ale v každém případě od objevu hrobky jistí, že jejich předkové tehdy nepřinesli císaři Leonovi VI. kosti svatého Lazara, ale že tyto pozůstatky zůstaly skryty a byly tajně přeneseny do zdejšího kostela. A tak tedy právě tady spočívají možná pravé pozůstatky a v Burgundsku nebo v Marseille jsou jen bezcenné padělky.

Původní kostel byl zřejmě postaven na místě bývalého hřbitova, o čemž svědčí vykopávky. Měl tvar trojlodní křesťanské baziliky a pocházel asi z poloviny 6. století. Tato stavba byla údajně zničena v průběhu arabské nadvlády (649 - 965). Pak byl znovu na tomto místě postaven menší kostel, zasvěcený svatému Lazarovi.

V prvních letech osmanské nadvlády byly kopule pravoslavné baziliky a původní zvonice zničeny, a kostel byl přeměněn na mešitu. V roce 1589 byl kostel zpět odkoupen za 3000 tureckých stříbrných mincí, pravděpodobně kvůli křesťanskému hřbitovu. Během dalších 200 let kostel sloužil jak ortodoxní, tak katolické církvi.

V období 1773 - 1782 byl vyzdoben drahými byzantskými ikonami a unikátními barokními dřevořezbami, potaženými zlatem, které se dochovaly až do dneška. Po osmanském období byla kostelní věž přeměněna ve zvonici. Velké poškození utrpěla stavba při požáru v roce 1970, velká část interiéru byla zničena, a opět obnovena v letech 1972 - 1974.

Dnešní trojlodní kostel Agios Lazaros je 31 metrů dlouhý a 20 metrů široký, a nachází se asi 1,5 m pod úrovní náměstí. Přístup k hrobní komoře s lebkou sv. Lazara se nachází na pravé straně ikonostasu. Kostel je přístupný jak zezadu, tak i postranní lodí po schodech.

V tomto jinak nijak zvlášť nevyzdobeném a prostém kostele visí opravdu pozoruhodná ikona světce, která údajně chrání především nevinné děti před neštěstím a smrtí. Snoubenci, kteří uspořádají svůj svatební obřad v kostele sv. Lazara, potřebují ovšem ve svém životě hodně lásky a vzájemné důvěry - jinak prý přináší uzavření manželství v tomto kostele brzkou smrt nebo rychlý rozvod!